Daň z nemovitých věcí

Jan Chundela

- 01.09.2020

Určitě Vás při procházkou Prahy kolem vybydlených činžovních domů napadne, jak je tohle v dnešní době možné? Vždyť přeci tržní hodnoty nemovitostí stále rostou a tak by pro majitele znamenala rekonstrukce a následný prodej nebo pronájem doživotní blahobyt!?

V Praze bylo při sčítání lidu v roce 2011 napočítáno celkem 10 227 neobydlených bytů, přitom poptávka je obrovská!

K zamyšlení tak zůstává otázka, co by přimělo majitele takových nemovitostí buď prodat nebo zrekonstruovat?

Jedním z nástrojů by mohlo být zvýšení daně z nemovitých věcí pro ty, kteří byty pouze drží a nechávají je chátrat. Neuspokojují vlastní bytovou potřebu a ani nemovitost neposkytuji pro najemce. tak, aby majitelé chátrajících činžovních domů byli nuceni se situací něco dělat.

V Česku se tato daň počítá za pozemky a stavby. Konečnou výši daně určují metry čtvereční a následně sazby a koeficienty, které stát pro jednotlivé typy nemovitostí určil. Například za byty a rodinné domy se více platí ve větších městech.

Konečnou výši daně pak svými rozhodnutími o místním koeficientu určují jednotlivé radnice, do jejichž rozpočtů vybrané peníze na dani z nemovitostí míří.

V sousedním Německu je daň z nemovitých věcí (0,35%) vypočítávána z tržní hodnoty nemovitosti – stejně tak je tomu i v USA nebo v Kanadě, kde navíc najdeme i navýšení této daně právě pokud je byt či dům neobydlený.

Příklad byt 86m2, kupní cena 7 850 000 Kč – daň v ČR 1040 Kč, daň v Německu 27 475 Kč – to je sakra rozdíl, nemyslíte?

Já osobně nejsem pro paušální zvýšení daně z nemovitých věcí pro všechny majitele, ale pro určitou spravedlivou revizi a novelu. Například pro obyvatele s trvalým bydlištěm v dané nemovitosti bych daň ponechal na hodnotě jako doposud, ale pro majitele chátrajících činžovních domů, kteří často ani v ČR nemají trvalé bydliště, bych tuto daň navýšil. Třeba se do budoucna dočkáme a naši zákonodárci se budou věnovat i tomuto tématu!